Bez většího zájmu médií a veřejnosti se právě dost možná schyluje k jednomu z největších omezení svobody za poslední roky. Poslanci totiž (už podruhé) budou projednávat novelu zákona o vojenském zpravodajství. A pokud ji schválí, dají české rozvědce do rukou silnou zbraň.
Naplní-li se nejčernější scénáře, získá vojenské zpravodajství bezprecedentní moc: na internetu bude moct sledovat naprosto kohokoliv. Bez omezení, jasné kontroly a požehnání soudů. Jak dlouho (a jakým způsobem) budou tato citlivá data uložená, navíc není jasné.
Zákon rozvědce umožní v internetové síti rozmístit takzvané „černé skříňky“. Ty budou odposlouchávat a sledovat vše, co se na internetu děje. Snadno tak zjistí, s kým se přátelíte, jaké navštěvujete stránky nebo třeba co děláte ve volném čase.
A jste si jistí? Protože internet, to nejsou jen maily, Facebook a diskuse pod články na Novinkách. Ale i odborná fóra, platby kartou, zdravotní údaje nebo třeba webové stránky pro dospělé.
Pokud poslanci novelu zákona schválí, nic, co na internetu děláte, už nebude soukromé. Jak dlouho (a jakým způsobem) se tato data budou ukládat, navíc zákon nespecifikuje. Rozvědce tak zákon dává do rukou obrovskou moc – ovšem bez jasně nastavených mantinelů.
Data, které o vás rozvědka získá, vás nemusí ohrozit hned. Ale třeba až za několik let – například ve chvíli, kdy se začnete veřejně angažovat, a stoupnete tak na kuří oko těm nesprávným lidem.
Ano, máte pravdu. Ale jen zčásti. Šifrování totiž spolehlivě ochrání pouze obsah komunikace, nikoliv samotná metadata (tedy například s kým si píšete nebo z jakého počítače se připojujete k síti).
Vypadá to jako maličkost. Zkušenosti ale ukazují, že právě metadata – začne-li je zpracovávat k tomu určený program – toho o vás mohou prozradit víc, než tušíte. Kdy spíte, kdy chodíte do práce, zda chováte akvarijní rybičky nebo kam chodí do školy vaše děti.
V roce 2014 bývalý šéf CIA a NSA prohlásil, že tajné služby „zabíjejí lidi na základě metadat“. A zřejmě nešlo o přehnané tvrzení. Jak později potvrdily i některé dokumenty, například v Pákistánu využívala NSA speciální algoritmus, který analyzoval metadata telefonních hovorů. Na jejich základě pak identifikovala a likvidovala potenciální teroristy. Jak se ale později ukázalo, algoritmus nebyl bezchybný. A o život tak zřejmě přišly tisíce nevinných lidí.
Mimochodem, ani dnešní metody šifrování nebudou fungovat navěky. A je jen otázkou času, než se objeví technologie, která je dokáže nabourat. Konkrétní obsah mailů, které dnes píšete, tak už za několik let vůbec nemusí být tajný.
Novela zákona, která se právě chystá do poslanecké sněmovny, je vágní a konkrétní pravomoci rozvědky na internetu nespecifikuje. Technicky ale instalace „černých skříněk“ umožní téměř cokoliv.
Novela zákona totiž dává rozvědce do rukou bianco šek na sledování kohokoliv. Bez soudního povolení a jasné kontroly.
Například k tomu, aby mohla policie sledovat konkrétní telefonní číslo, potřebuje soudní příkaz. Sledovat vaše chování na internetu však bude po schválení novely zákona o vojenském zpravodajství mnohem jednodušší – žádný soudní příkaz k tomu potřeba nebude.
Podobně uvažovali třeba ve Spojených státech, kde ještě nedávno probíhal jeden z nejrozsáhlejších programů plošného sledování elektronické komunikace. Výsledek? Jak potvrzuje i zpráva, kterou si nechala vypracovat americká vláda, tamní zpravodajské služby nedokázaly doložit, že by sledování internetu k boji proti terorismu významně přispělo.
A nejen to. Rozmístěním „černých skříněk“ v internetové síti se může riziko případného útoku paradoxně ještě zvýšit. Samotné „černé skříňky“ se totiž mohou stát velmi zajímavým terčem kybernetického útoku.
Z návrhu zákona není jasné, co všechno budou „černé skříňky“ monitorovat. Některé firmy se proto oprávněně bojí, že jejich instalace kybernetickou bezpečnost firem naopak ještě sníží.
Novela zákona rozvědce umožní rozmístit po internetové síti takzvané „černé skříňky“, které budou internetovou komunikaci odposlouchávat. Projde-li novela v současné podobě, bude moct rozvedka tyto „černé skříňky“ umístit kamkoliv – bez ohledu na možnosti sítě. Kdo ponese zodpovědnost za případné zhoršení kvality nebo rychlosti přenosu dat, navíc není jasné.
Kybernetická bezpečnost patří k největším výzvám, kterým dnešní společnost čelí. I proto je tolik důležité o ní mluvit – ovšem zodpovědně a se skutečnou znalostí problematiky. Některé návrhy rozebíráme v odbornější části webu.
Zasaďte se o změnu nebo úplné zrušení novely zákona o vojenském zpravodajství. Tak aby se přerodila v úpravy jiných, skutečně relevantních zákonů – například už existujícího zákona o kybernetické bezpečnosti.
V navrhované novele zákona o vojenském zpravodajství nejde jen o „ajtý“. Ale o svobodu a soukromí nás všech. Apelujte proto na vámi zvolené politiky, aby proti novele zasáhli. Mluvte o chystané novele se svými přáteli.
"Málokdy si někdo dovolí navrhout zákon dávající zjevně obrovské pravomoci a zároveň tak mlhavě definované. Chceme dát bianko šek nejen na sledování veškerého provozu českého internetu, ale i k manipulaci s obsahem tohoto provozu? Gumová pravomoc k "aktivním zásahům" znamená "odstřihávání" sítě, pozměňování zpráv i obsahu v zařízeních uživatelů a je varující, že si na něm rozvědka důsledně trvá. Nedůvěru musí budit také snaha omezit připomínková místa v legislativním procesu, zejména Úřad na ochranu osobních údajů. Navíc si o tak drastické pravomoci říká tajná služba, kde není dostatečná kontrola a kde se excesy zjevně dějí."
Mgr. et Mgr. Jan Vobořil, Ph. D. advokát, IuRe